Rostoucí ceny elektřiny jsou selháním státu

Ceny elektřiny porostou až o 22%. Koho vinit? Obvykle se mluví o selhání trhu. Zná to přece každé malé dítě. Co ale selhání státu? O tom sice lidé nevědomky mluví, ale málokdo obecně ví, že stát ze své podstaty selhává v každé činnosti*, kterou produkuje. Nyní vidíme ukázkové selhání státu.

Výkupní ceny, které nějakou komoditu zvýhodňují, vždy křiví trh. Takové pokřivení bychom mohli nazvat selháním státu, které svojí podobu dostává právě v rostoucích cenách. Zatímco výraz selhání trhu se používá mnohdy špatně ale často, o selhání státu se mluví snad jen v akademických publikacích. V takové konstelaci se zdá být selhání trhu obecně známým a nebezpečným jevem, na kterém panuje vědecká shoda, přičemž selhání státu se jeví jako nedůležitý nebo dokonce neexitující jev. Zkuste si vzpomenout, kdy jste naposledy v novinách četli o selhání trhu a kdy, jestli vůbec, o selhání státu.

Jaké škody způsobí selhání trhu oproti selhání státu? Nikdy se přesná čísla nedozvíme, protože pokud se politici domnívají, že selhává trh, tak nastolí politiky, které způsobí selhání státu. Můžeme se však řídit definicí, že selhání trhu existuje pouze tam, kde nejsou vyjasněna vlastnická práva. V takovém případě by čistě z úvahy vyplývalo, že selhání státu má větší rozsah. Bereme-li v úvahu, kolik procent trhu stát kontroluje, víme, že stát se tak svými selháními může podílet na podstatné části ekonomiky. Například ono zmíněné zvýšení cen elektřiny se promítne na účty v podstatě všech firem ale i jednotlivých rodin, tudíž dopady mohou být celkem markantní. Především jsou ale celoplošné nezávisle na vlastnických právech.

Selháním státu vznikají i jiné problémy jako je například: kácení pralesů a růst cen potravin kvůli státní podpoře biopaliv, krach na finančních trzích v důsledku státní podpory bydlení a nešťastné úvěrové politice nebo krach řecké ekonomiky v důsledku státního zavedení umělé měny a státnímu paternalismu napříč celou ekonomikou.

* Stát (myšleno ekonomicky), obzvláště ten demokratický, podléhá určitým zákonitostem, které snižují jeho efektivnost a zároveň v procesu politického rozhodování se nacházejí pravidla chování, která zapříčiňují ono selhání státu. Pro více informací by bylo záhodno se obeznámit se „školou veřejné volby.“ Klíčová slova: středový volič, problém pána a správce, arrowův teorém nemožnosti, dobývání renty a další.