Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za vládní krizi může evoluce

11. 04. 2012 19:11:59
Lidský mozek se vyvinul v době, kdy bylo běžné sbírat plody rostlin a lovit, žít v malém společenství lidí. Od té doby evoluce člověka příliš nepokročila. Architektura mozku zůstala takřka ve stavu této společnosti.

Mozek si ulehčil svojí práci tím, že si vytvořil moduly, které se starají o automatičtější fungování mozku, tak aby zbylo dost kapacity na zbytek operací. Tyto moduly se utvářely právě v době, kterou jsme popsaly, a jsou mezi nimi například modul pro jazyk nebo pro sexuální a „pářící“ chování. Mohli bychom to nazvat dělbou práce mozku.

V době, ve které byl hlavním účelem sběr plodů a lov, tak aby se skupina nasytila, se homo sapiens nesetkal s velkou dělbou práce, ani s hromaděním kapitálu, rozhodně se v jednom životě nesetkal s technologickou změnou a dokonce s žádnou změnou bohatství. Člověk se ovšem již tehdy setkal se směnou a také se zanedbáváním pracovních povinností, a tak se mozek evolučně na toto připravil. Nejen, že lidé dnes excelují ve směně, ale také rozpoznávají podvodníky. Společenství bylo také velice rovnostářské. Všichni se měli zhruba stejně a podléhali zhruba stejnému prostředí. Dnešní moduly jednotlivců jsou opravdu adaptovány na takovéto prostředí.

Ukazuje se, že lidé nechápou ekonomii, právě z těchto evolučních důvodů a vytváří si svojí Lidovou ekonomii (Rubin)*, chcete-li intuitivní, kde se bohatství jen přerozděluje a pracovních pozic je stále stejně. Statický pohled, který nebere v potaz produkci a spotřebu a technologickou změnu, způsobuje naprosté nepochopení ekonomických zákonů.

Stejně jako se musíme naučit číst, musíme se naučit i ekonomii a její zákony. Podle dat z průzkumu Američanů a ekonomů na téma ekonomie se ukazuje, že veřejnost neznalá ekonomie se například při otázce, jaký je zisk firem, v průměru klaní k odpovědi cca 50 %, přičemž realita je, že firmy realizují zisky ve výši 3 %. Jindy jsou ne-ekonomové mnohem pesimističtější, co se týče minulosti, současnosti ale i budoucnosti než ekonomové.

Ne-ekonomové po vzoru evolučního uzpůsobení mozku vnímají ekonomiku jako uzavřený proces, kde je fixní množství bohatství, práce atd. Považují obchod za transakci s nulovým součtem. Přičemž obchod nastává tehdy, je-li pro obě strany výhodný a je z definice výhrou pro obě strany. Stejný fixní pohled najdeme i ve vyzdvihování zločinců jako byl Robin Hood nebo Kmotr, kteří by sice ve světě Lidové ekonomie pouze přerozdělovali, ovšem v reálném světě snižují reálné bohatství všech, protože odebírají zdroje z efektivní alokace a zvyšují náklady na ochranu před zločinem.

Mezi glorifikované nebo raději volené zločince také patří politici. Ti prosazují neefektivní ekonomické politiky, zvyšují daně a regulace, protože lidé jsou evolučně uzpůsobeni nepochopit, proč jsou tyto neefektivní. Řešením je možná vysvětlování ekonomie širšímu publiku. Hlavně jeho širší zavedení na středních školách. Důkazem toho, že ani toto nemusí problém řešit, jsou ekonomové, kteří používají podobnou Lidovou ekonomii.

* Rubin. Folk Economics.

Autor: Adam Ábelovský | středa 11.4.2012 19:11 | karma článku: 16.36 | přečteno: 1105x

Další články blogera

Adam Ábelovský

Trójský kůň pravice

Donald Trump, Marine Le Pen, AFD, UKIP (Brexit) a další reprezentanti úspěšné pravice v největších zemích západu jsou pro mnohé strašákem dneška, ukázkou extremismu na straně lidskoprávní a ohrožením demokracie.

6.3.2017 v 9:59 | Karma článku: 9.35 | Přečteno: 525 | Diskuse

Adam Ábelovský

Evoluční pauza

Někdy se prostě stane, že nechcete nic říkat nebo psát a raději budete poslouchat, číst, dívat se kolem sebe a přemýšlet. Šum, který je kolem nás a rozlazuje soustředění, se postará o neschopnost uvažovat více do hloubky.

25.2.2017 v 17:50 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 230 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Adam Mikulášek

Nedostatek másla zasáhl i Francii, o bruselské vině však ani slůvko

Zatímco u nás se nadává na zdražení másla, v bohaté Francii mají problém s jeho nedostatkem. Jen další důkaz, že dotační eurosocializmus má podobné slabiny jako ten náš minulý, jen máslo místo toaleťáku...

23.10.2017 v 8:47 | Karma článku: 23.87 | Přečteno: 488 | Diskuse

Adam Mikulášek

Těžba lithia je prý ztrátová. No tak investujme do fabrik na jeho zpracování!

Již léta se mluví o potřebě, aby se tu vyrábělo zboží s vysokou přidanou hodnotou. V případě lithia to znamená místo vývozu „syrového“ lithia tu vybudovat podniky na jeho zpracování, tj. především výroba baterií.

21.10.2017 v 10:37 | Karma článku: 20.02 | Přečteno: 429 | Diskuse

Luboš Smrčka

Regulovat máslo? Jen to ne!

Předvolební čas přináší podivuhodné nápady. Jedním z nich je cosi, co bychom mohli nazvat „diskusí“ o regulaci ceny másla. Rozumím, že se nikomu nechce platit 65 korun za čtvrt kila, ale cenová regulace by byla krok do pekla.

20.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 21.30 | Přečteno: 1169 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Tunel z lithia?

Copak by to bylo za volby, kdy se pár dnů před nimi nerozhořela taková pěkná a typicky česká kauzička?

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.49 | Přečteno: 10016 | Diskuse

Aleš Szabó

Euro - ANO/NE ????

Kdyby tato otázka byla zodpovězena před volbami, tak by i volby mohly proběhnout bez špinění volebních soků a zesměšňování se politiků mezi sebou. Proč tato velmi důležitá otázka zajímá média jen okrajově?

19.10.2017 v 18:50 | Karma článku: 17.10 | Přečteno: 411 | Diskuse
Počet článků 99 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1906

Ctím liberální principy. Nemyslím, že vím nejlépe, co by měl, kdo dělat, nebo jak by měla vypadat kultura. Chtěl bych objasňovat některé myšlenky svobody.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.