Pravicové hodnoty nejsou nízké daně ani elitní společnost. Hlavní pravicovou hodnotou je svoboda jednotlivce a právo na soukromé vlastnictví.
Zatímco nízké daně jsou výsledkem logického vyústění svobody jednotlivce jako hodnoty, elitářství je výsledkem demagogického ideologismu, který se spíše prosazuje omezováním svobody jednotlivce.
Náš život, duše každého člověka, jeho mysl, touhy, mentální stav či kulturní sebevyjádření je naším vlastnictvím a naší svobodou. Toto osobní vlastnictví by mělo být nejvyšší hodnotou a narušení tohoto vlastnictví je tudíž narušením svobody jednotlivce. Smrt zabitím je tedy vrcholně nepravicová ve smyslu těchto hodnot.
Ospravedlnění násilného narušení svobody a vlastnictví jednotlivce vychází v podstatě vždy z demagogické snahy zachování moci a upřednostňování cílů před prostředky. „Dějiny když tvoří se pro hlavy na míse nesmí se štkát.“ Vždy musí zásadně vycházet z kolektivního vnímání společnosti, tedy z levicového náhledu na svět. Linearita politického spektra zde jaksi dostává trhliny.
Breivik jako „většina“ nechápe pravicovost. Jeho manifest je velmi zmatený telefonní seznam jmen pravicových intelektuálů, kteří jím zůstali absolutně nepochopeni. Jeho čin je zrůdný, čirý výraz, brutality a zmatení smyslů.
Hayek, Klaus a další, ačkoli lidé z elitních kruhů, neobhajovali elitářství. Reálná pravicová ideologie nediskriminuje žádného svobodného jedince.
