Obamovi vystřelili z rukou Kongres, Fed nikdo nezkrotí

5. 11. 2010 13:17:00
Zatímco vlastníci zbraní a odpůrci státních výdajů si zvolili do Kongresu republikány, Ben Bernanke šéf Fedu (centrální banka USA) potvrdil druhou vlnu kvantitativního uvolňování v rozsahu 600 miliard USD (zhruba 10 bilionů Kč). Co má větší váhu?

Kontradikce v kvantitativním uvolňování[1] a rozpočtové odpovědnosti je zřejmá. Republikáni chtějí krotit výdaje státního rozpočtu, držet nízké daně a zvrátit reformu zdravotnictví, vlajkovou loď Obamovi politiky. Fed chce pomocí nákupu vládních dluhopisů uvolnit do ekonomiky v průběhu jednoho roku další monstrózní částku, která má za úkol rozhýbat „strnulou“ ekonomiku. Ačkoli se ekonomika zvedá ze dna a recese byla podle oficiálních statistik a ekonomie hlavního proudu ukončena, zůstává v ekonomice velká nezaměstnanost. Podniky zatím zřejmě nenabírají nové zaměstnance, spíše se soustředí na likvidaci zásob a zvýšení vytížení svých aktuálních zaměstnanců. Snaží se jednat opatrně a čekají na úspory. Nejbližší recipienti první monetární expanze a TARPU[2] navíc drží prostředky ve svých bilancích. Finanční sektor se tedy obává peníze uvolnit a výrobní sektor nenabírá kapacity. Jak se ale taková situace projevuje na trhu? Projevuje se především růstem cen[3] komodit a akcií, velmi nepravděpodobně na růstu cen potravin a běžného spotřebního zboží. Index spotřebitelských cen (CPI)[4] se tak zdá být „pomalým.“ Inflace se tedy projevuje v bilancích především finančních ústavů a také v cenách zlata, ropy a dalších. Banky se jednoduše snaží na penězích vytištěných ex nihile[5] vydělat a použít je dřív než se množství peněz v ekonomice projeví na cenové hladině. Bystrý čtenář si nyní řekne, ano, voliči volili v podstatě "zbytečně", protože aby mohli opravdu něco ovlivnit, museli by zabránit Fedu v kvantitativním uvolňování číslo 2 (QE2), které jakoby se rovnalo regresivní inflační dani.

Proč je tomu tak?

Za prvé: Republikáni velmi pravděpodobně Kongres neobhájí, protože do prezidentských voleb se Obamovi podaří zmobilizovat svoji nyní mlčící většinu a tím zůstane pozice Kongresu i prezidentského křesla rozpočtově neodpovědná. Kdybyste udělali historickou řadu, zjistíte, že to, co ode mne dnes vypadá jako věštění z křišťálové koule, je takřka zákon. Ekonomika nesměřuje k raketovému oživení ani poklesu nezaměstnanosti. Důvěra v ekonomiku není velká, a tak se za 2 roky dočkáme dalšího vystřízlivění. Kdyby se případně ekonomika do té doby vzpamatovala, použije to Obama jako výsledek jeho práce. Ukáže na statistiky, které se mu budou hodit. Řekne, že by situace byla horší nebýt jeho stimulů a dalších počinů. V pravděpodobnější situaci pomalého růstu, relativně vysoké nezaměstnanosti a inflace se Obama bude moci opřít do republikánů, že jejich neochota zvýšit daně, spolupracovat na reformách a dále se negativně projeví na nastartovaném plánu Obamovy administrativy a on tak potřebuje více času a prostoru pro svou práci. Z řad republikánů by musel vyvstat Reagan II, aby se stal zázrak.

Za druhé: Na scénu vstupuje Fed. Inflace a snížení hodnoty dollaru, které budou důsledkem kvantitativního uvolňování, se projeví v peněženkách střední třídy oněch voličů republikánů více než v kapsách a pokladnách velkých bank, které na celém kolotoči vydělají. Nejdříve se k penězům dostanou právě banky, které je použijí dříve než se promítnou do cen na trhu a až po sléze je do kapes dostanou ostatní. Pokud bude dolar oslabovat, prodělají na tom tentokrát téměř všichni a zaplatí tak ve vyšších cenách část dluhu. Je vlastně nemožné určit, kdo přesně prodělá, ale je velmi jisté, že vydělá vláda. Zároveň vláda nebude pod takovým tlakem omezit výdajovou stranu rozpočtu, protože bude mít dodatečný výnos z inflační daně.

Za třetí: Inflační daň bude zřejmě regresivní, je totiž známo, že s rostoucím příjmem klesá sklon ke spotřebě.

Za čtvrté: Ačkoli by mohl někdo namítat, že rozpočtová odpovědnost naznamená držet nízké daně, musím namítat. Pokud přivedete do rozpočtu více prostředků pomocí daní, vytvoříte zároveň prostor k výdajům v rozpočtu a omezíte tak tlak na rozpočtovou odpovědnost.

Fed byl prvním, kdo vystřelil. Za ním se však rozběhnou další centrální banky. Čeká nás omezení růstu bohatství. Protekcionismus měnových válek.

Data zde.


[1] Z anglického quantitative easing, vyjadřujícího politiku rozsáhle monetární expanze za pomoci nakupování vládních dluhopisů. Dá se označit za tištění peněz z ničeho. Vláda – již zadlužena - vydá dluhopisy, které koupí centrální banka. Vzhledem k tomu, že americké dluhopisy jsou v obrovském množství, pokud by šli najednou na prodej, jejich cena by šla limitně k nule.

[2] Troubled Assets Relief Program (TARP) byl záchraný balíček na vykoupení toxických aktiv z bilancí bank, který ve své podstatě také navýšil peněžní nabídku.

[3] V ekonomice při současném pomalém zotavení a tudíž nízkém meziročním růstu HDP roste především peněžní zásoba, nikoli množství produkce. Je-li v ekonomice zhruba stejné množství statků, ale nepoměrně více roste množství peněz, zákonitě musí přijít inflace. Tuto inflaci může krotit Fed následným stahováním peněz, monetární restrikcí, jenže podobná dimenze restrikce v monetární politice je zatím nevyzkoušená, Fed zde bruslí na tenkém ledě. Není ani zdaleka jasné jak velká inflace bude. Může být 4 ale i 12 procent. Co si musíme v každém případě uvědomit, je fakt, že nemůžeme sledovat jen index spotřebitelských cen, tedy ceny běžného spotřebního koše. Kvantitativní uvolňování velmi pravděpodobně způsobí nafouknutí bublin v cenách aktiv, akcií či komodit, jak jsme již zmínili. Tuto myšlenku vyslovil i Harvardský ekonom M. Feldstein.

[4] Consumer Price Index (CPI) je index cen z tzv spotřebního koše, který určují a počítají statistické úřady.

[5] Po zrušení zlatého standardu se peníze vytváří bez reálného krytí komoditami. Monopol na emisi takovýchto peněz mají centrální banky.

Autor: Adam Ábelovský | pátek 5.11.2010 13:17 | karma článku: 19.31 | přečteno: 1679x

Další články blogera

Adam Ábelovský

Budu volit Drahoše ale

Chtěl bych jen upozornit, že je celkem přirozené, jak řekl Miloš Zeman, že národ je rozdělený kvůli názorům. Jeden názor bez opozice už jsme tu měli.

25.1.2018 v 23:00 | Karma článku: 13.30 | Přečteno: 612 | Diskuse

Adam Ábelovský

Proč budu volit Mirka Topolánka

Oproti první přímé volbě prezidenta v roce 2013 je kvalita kandidátů mnohem vyšší. Dnes se mám mezi kým rozhodovat. Pro mě jsou Mirek Topolánek, Michal Horáček i Jiří Drahoš velmi positivní volbou.

11.1.2018 v 22:12 | Karma článku: 28.38 | Přečteno: 1180 | Diskuse

Adam Ábelovský

Trójský kůň pravice

Donald Trump, Marine Le Pen, AFD, UKIP (Brexit) a další reprezentanti úspěšné pravice v největších zemích západu jsou pro mnohé strašákem dneška, ukázkou extremismu na straně lidskoprávní a ohrožením demokracie.

6.3.2017 v 9:59 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 557 | Diskuse

Adam Ábelovský

Evoluční pauza

Někdy se prostě stane, že nechcete nic říkat nebo psát a raději budete poslouchat, číst, dívat se kolem sebe a přemýšlet. Šum, který je kolem nás a rozlazuje soustředění, se postará o neschopnost uvažovat více do hloubky.

25.2.2017 v 17:50 | Karma článku: 17.26 | Přečteno: 235 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Pavel Pokorný

Nedokončené letiště v Českých Budějovicích

V současné době se projekt letiště jednoznačně jeví jako prodělečný. Jediné řešení je ho zakonzervovat, investice odepsat a počkat, zda se něco změní. V současné době začíná ekonomická recese, lidé budou mít jiné starosti.

23.8.2019 v 10:21 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 452 | Diskuse

Luboš Smrčka

Jak nepadnout... Nebo alespoň jak zase vstát

Minulým blogem jsem si trochu zavařil. Nejen, že mi přišlo několik mailů, ale ve škole se mne ptali i studenti: Co bychom tedy měli konkrétně dělat, aby nás příští krize nesemlela?

23.8.2019 v 8:33 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 361 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Věřitel platí dlužníkovi a jiné čuníkoviny

Nový hit finančních trhů a ekonomicky zaměřených zpravodajských agentur má název výnosová křivka. Že je to nějaký blábol, o kterém jste nikdy neslyšeli? V tom případě je právě tak akorát načase, abyste se doslechli.

23.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 46.67 | Přečteno: 14802 | Diskuse

Adam Páleníček

Prodej firmy: zn. diskrétně aneb co je M&A

„Budoval jsem firmu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, pořád jsem na ni myslel a něco řešil. Už nechci dál pokračovat, mám teď v životě jiné priority. Dá se to nějak řešit?“ Takových příběhů jsem už slyšel desítky. A řešit se dají.

22.8.2019 v 15:28 | Karma článku: 4.17 | Přečteno: 134 | Diskuse

Jenda Šilhavý

Nechte nám stravenky!

Chci stravenkami platit robotický sex! Bylo jednou jedno Tesco, malé, na periferii velkého města, a dalo se tam platit stravenkami. Všechno.

20.8.2019 v 9:09 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 743 | Diskuse
Počet článků 101 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1900

Ctím liberální principy. Nemyslím, že vím nejlépe, co by měl, kdo dělat, nebo jak by měla vypadat kultura. Chtěl bych objasňovat některé myšlenky svobody.

Najdete na iDNES.cz