Za krizi může...
A o jaké krizi mluvíme? Není to už jedno? Většina komentátorů dnes ani neví, ke které krizi se vlastně vyjadřují. Máme prý krizi důvěry, krizi kapitalismu, krizi společenskou, krizi demografickou, krizi menšin, krizi tržního uspořádání, nebo krizi vlády a jejího hospodaření (dluhovou krizi). Prochází takovými krizemi lidstvo odnepaměti, nebo se snad děje něco, co jsme v dějinách nezažili?
Ano, dnešní dluhová krize je něco nového, rozměry i příčinami. Především je to proto, že v dnešní době peníze nejsou kryty ničím jiným než důvěrou. I proto také mají politici ještě šanci řešit situaci jinak než brutálním šetřením nebo válkou (což v nejmenším není obhajoba nekrytých peněz!). Není-li žádný převoditelný standard, jakým byl například standard zlatý, mají peníze tendenci se šířit bez přirozené regulace – a způsobovat katastrofy.
Levné peníze
Oběma krizím, které můžeme ještě posuzovat z vlastní zkušenosti, tedy světové hospodářské krizi ve třicátých letech minulého století a krizi z roku 2008, předcházely éry levných peněz (easy money episode). V letech po útoku na dvojčata, tedy od roku 2001, snižoval Fed úrokovou míru, aby zabránil poklesu důvěry především v americký trh. V dubnu 2001 byla diskontní sazba Federální rezervy na 4 procentech, v září na 2,5 procenta a v listopadu dalšího roku na 0,75 procenta. V následujících letech začal Fed pozvolně navracet diskontní sazbu na původní hodnoty. V červu 2006 byla diskontní sazba na 6,25 procenta. Teprve tehdy se začalo ukazovat, že peníze byly příliš levné.
Bez zlatého standardu a s nízkými úrokovými měrami mají lidé tendenci riskovat, nebojí se budoucnosti – nespoří, investují. Jinak řečeno nereálná, centrálními bankami uměle stanovená cena peněz způsobuje, že tržní subjekty se – na základě takto pokřivených vstupů – rozhodují chybně. K lidem se dostávají špatné signály, které nereflektují realitu. Ztrácí se koordinace mezi časem a úrokem. Jak by řekl F. A. Hayek: „Čím víc plánuje stát, tím těžší je plánovat pro jednotlivce.“ V ekonomice se hromadí špatná rozhodnutí, hromadí se tzv. toxická aktiva (ať už je to konkrétně cokoli). A to je ten zásadní impulz, který roztáčí kola veškerého dalšího dění. Nabalují se další vládní intervence, ale také chyby tržních subjektů, v důsledku deformovaného obrazu ekonomiky. Běžně pak mluvíme o bublině, případně o bublinách. Příčinou je však selhání vlády.
Vše je příliš složité
Svádět dnešní problémy na přílišnou složitost finančních derivátů je pouhé odvádění pozornosti. O složitosti derivátů a případných rizicích se vědělo, jeden z tvůrců těchto derivátů David X. Li před nimi i varoval. Vlastnící derivátů by však pod sebe nikdy nenabrali tolik toxických aktiv, kdyby v ekonomice nekolovaly levné peníze a ty nezpůsobily vznik těchto aktiv. Nebýt pokřivení informací, které by měl vysílat trh, tržní subjekty by se v takové míře nerozhodovaly špatně. Když k tomu přidáme podporu sice soukromých ale státem v podstatě ovládaných a podporovaných Freddie Mac a Fannie Mae, které byly garantem subprime hypoték, máme z toho státem připravený výbušný koktejl.
Tyto dvě společnosti takzvaně „sekuritizovaly“ (zabezpečovaly) jisté hypotéky, které přimíchaly do „balíčků“ s příslušným ratingem, který vycházel z jistého snížení rizika při jistých hodnotách. Mluvím teď mlhavě a to proto, že celá záležitost byla mlhavá (a pro detailní vysvětlení není ani prostor). Spoléhalo se na růst jedné klíčové hodnoty. Růst cen nemovitostí. Jakmile se tento růst zastavil, nastaly potíže – ale ten příběh už zřejmě znáte. Jakmile přestaly růst ceny nemovitostí, ba začaly klesat, ukázalo se, že sekuritizace byl vlastně spíše způsob, jak vydělat velké peníze na nízko hodnocených produktech tím, že je zakryjete a budete doufat, že bude vše jen růst. Jenže spread (rozsah) rizika byl příliš velký a znamenal nakonec smrt Wall Streetu, řízený pád banky Lehman Brothers a následující hospodářský pokles. Ten se nakonec ukázal i v bilancích jednotlivých států, které byly trhy dotlačeny k odhalení svých na kost ohlodaných rozpočtů. Opět nutno podotknout, že toto se dělo jako důsledek levných peněz. Časová posloupnost a návaznosti jsou tu zřejmé a nebyl zatím předložen argument, který by je vyvrátil a přitom nevyvracel sám sebe.
Nad zákony jsou jiné zákony
Ve světě zkrátka existují jisté zákony, které se prosazují bez ohledu na to, co je psáno v zákoně a co si usmyslí „všemohoucí“ člověk. Levné peníze jsou vždy úrodnou půdou pro špatné investice a rozhodnutí. Lidé v jisté míře špatné investice a špatná rozhodnutí činí vždy, pokud však mají špatné informace o cenách a penězích, rozhodují se a investují mnohem hůře, tak to je a bude. Je vinou pilota, že havaroval při přistání, když mu výškoměr hlásil o sto metrů větší výšku? Nebo je to vinou výškoměru? Je vinou investora, že se špatně rozhodl, když mu úroková míra a ceny ovlivněné státem ukazovaly jiné hodnoty než reálné tržní?
Původně publikováno na finmag.cz
Adam Ábelovský
Budu volit Drahoše ale
Chtěl bych jen upozornit, že je celkem přirozené, jak řekl Miloš Zeman, že národ je rozdělený kvůli názorům. Jeden názor bez opozice už jsme tu měli.
Adam Ábelovský
Proč budu volit Mirka Topolánka
Oproti první přímé volbě prezidenta v roce 2013 je kvalita kandidátů mnohem vyšší. Dnes se mám mezi kým rozhodovat. Pro mě jsou Mirek Topolánek, Michal Horáček i Jiří Drahoš velmi positivní volbou.
Adam Ábelovský
Trójský kůň pravice
Donald Trump, Marine Le Pen, AFD, UKIP (Brexit) a další reprezentanti úspěšné pravice v největších zemích západu jsou pro mnohé strašákem dneška, ukázkou extremismu na straně lidskoprávní a ohrožením demokracie.
Adam Ábelovský
Evoluční pauza
Někdy se prostě stane, že nechcete nic říkat nebo psát a raději budete poslouchat, číst, dívat se kolem sebe a přemýšlet. Šum, který je kolem nás a rozlazuje soustředění, se postará o neschopnost uvažovat více do hloubky.
Adam Ábelovský
Děkuji
Při všem tom politickém aktivismu by se možná více slušelo mlčet, vzpomenout a poděkovat za tento úžasný svět.
Adam Ábelovský
"...láska je moudrá, nenávist je hloupá."
„Pracujte s lidmi, kteří věří v to, v co věříte vy.”* Nechci se sjednocovat ani za Zemanem ani za Schwarzenbergem. Jsem od jisté doby sjednocen za sebou samým a jediné, co jsem ochoten udělat je podpořit skupiny lidí, se kterými se sjednotit chci. Není jednoznačně dobré se sjednotit jako národ. Spíše se mi jeví rozumné jít si každý vlastní cestou.
Adam Ábelovský
Rub a líc amnestie
„Problém současného světa je, že hlupáci jsou skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.” Citát Bertranda Russella asi nejzajímavěji vystihuje reakce na amnestie, které se vyrojily v médiích, na sociálních sítích a v debatách u piva.
Adam Ábelovský
Je film bez dotací utopie?
Běžnou iluzí lidí v paternalistické společnosti je, že cokoliv, co je nyní dotováno, by bez dotací již nemohlo existovat. Různé argumenty ovšem naznačují opak. Odpůrci těchto dotací včetně Václava Klause nejsou nekulturní vyšinutí blázni.
Adam Ábelovský
Je třeba zabít Bártu
Morální bída, kterou se prezentují naši politici, je neúnosná. „Legální“ okrádání v kauze Promopro mělo být následováno odstoupením Vondry. Přihrávka kamarádovi měla být následována odstoupením zdánlivě transparentního knížete Schwarzenberga. VV a jejich skandál měl být následován okamžitým odstoupením Bárty, Kočí a Škárky.
Adam Ábelovský
Za vládní krizi může evoluce
Lidský mozek se vyvinul v době, kdy bylo běžné sbírat plody rostlin a lovit, žít v malém společenství lidí. Od té doby evoluce člověka příliš nepokročila. Architektura mozku zůstala takřka ve stavu této společnosti.
Adam Ábelovský
Buržoazní školství produkuje buržoazní absolventy*
Řešení stavu vysokého ale i středního a zřejmě i základního školství vyřeší jediné. Trh. Dejme školám opravdovou autonomii. Ať se nabídnou na trhu školství. Budou tak podrobeni poptávce, která bude odrážet preference potenciálních studentů.
Adam Ábelovský
Výzva tří set proti zájmu milionů
Petr Nečas nepodepsal evropskou smlouvu o rozpočtové unii a je to dobře. Přesně tři sta intelektuálů, mezi které se řadí Tomáš Halík s Jiřím Pehe a Monikou Pajerovou a také například předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, Jan Mládek a další politici, sociologové, politologové, herci, producenti, režiséři, scénáristi a další, se rozhodlo – pasujíce se do role jakési vyšší inteligence a morální autority – sepsat a podepsat výzvu Ano pro Evropu.
Adam Ábelovský
Krize kapitalismu nebo krize intelektuálů?
Kapitalismus v krizi? Opravdu? Ne, kapitalismus není v krizi. Dnešní společnost totiž s kapitalismem nemá nic společného. V krizi jsou vlády a jejich socialismus!
Adam Ábelovský
Obamův socialismus - experiment
Profesor ekonomie na lokální vysoké škole prohlásil, že ještě nikdy nevyhodil jediného studenta, ale nedávno vyhodil celou třídu. Třída trvala na funkčnosti Obamovo socialismu a na tom, že by nikdo nebyl chudý a nikdo bohatý, na velké rovnosti.
Adam Ábelovský
Evropské dluhové impérium a ekonomie podle Tomáše Sedláčka
Půjčit MMF je holé šílenství. O tom by nemělo být v ekonomii sporu. Přesto se většina ekonomů z různých spekter staví na stranu politiků a přichází s argumenty, proč půjčit peníze na záchranu eurozóny. Většinou to ovšem nejsou argumenty ekonomické, přinejlepším si na takové hrají. Argumenty pro půjčku mohou být jedině politické.
Adam Ábelovský
Breivik, miláček pravice
Pravicové hodnoty nejsou nízké daně ani elitní společnost. Hlavní pravicovou hodnotou je svoboda jednotlivce a právo na soukromé vlastnictví.
Adam Ábelovský
Každému Čechovi hrozí bohatství
Podle posledních průzkumů ČSÚ je každý desátý občan České republiky ohrožen chudobou. Není každý občan také ohrožen bohatstvím?
Adam Ábelovský
Držme palce Haškovi?
Přejme ČSSD úspěch a vítězství Michala Haška a spolu s ním moderní liberální levicové politiky. Především to však přejme českým pravicově smýšlejícím občanům. Hašek je mnohem větší naděje pro opravdovou pravicovou politiku nežli bychom si mohli myslet.
Adam Ábelovský
Zdravotnictví vyléčí jedině trh
Zdraví je zboží. Lékaři nejsou privilegovaná skupina. Pacienti by neměli být rukojmí. Zde jsou 3 věty, které by měly rezonovat v hlavách „vydírajících“ lékařů. Proč by Petr Nečas neměl ustupovat ani o píď?
Adam Ábelovský
Co říká ekonomie na Drobilovu kauzu?
Politici nejsou andělé, jednají podle sebezájmu stejně jako každý z nás. V tomto faktu není rozdíl ani mezi pravicí a levicí. Podívejme se, co stojí za selháním politiků.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 101
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1911x