Je příjemné se rozhodovat mezi kandidáty, kteří toho nejen hodně dokázali a byli aktivní součástí vývoje České republiky a prezentují hrdou zemi. Rozhodně bych neměl pocit studu, kdyby byl prezidentem kterýkoliv z těchto kandidátů. Nechci být neuctivý k ostatním kandidátům, kteří mají také své kvality, ale přijde mi jasné, že tři výše zmínění v této kandidatuře vyčnívají nad ostatní. A nejmenuji Miloše Zemana, jehož jsem do svého výběru nemohl zařadit kvůli jeho socialistickým idejím, štěpení národa, spolupráci s trestně stíhaným premiérem, obklopování se demagogy a patolízaly.
Mezi těmito třemi kandidáty jsem se rozhodoval na bázi ideologické shody, postoji k zahraniční politice (EU a NATO), vnímání ekonomických témat, akcentace svobody, osobnosti, a konkrétnosti kampaně.
Začnu tedy odzadu.
Konkrétnost kampaně
Nejméně konkrétní a sebejistý mi v kampani přišel Jiří Drahoš. Už na jeho webových stránkách je pár abstraktních témat, u kterých se vytrácí pointa, a bohužel je konstatují v programu všichni ostatní kandidáti. V debatách Drahoš často dává odpověď ano i ne. Nejvíce konkrétním je Mirek Topolánek na svých webových stránkách, ve velmi intenzivní kampani a debatách se rád věnuje konkrétním případům.
Osobnost
Michal Horáček si uvědomuje důležitost emocí v rozhodování lidí a jeho osobnost renesančně protkaná uměním a podnikáním vyzařuje schopnost využít příležitost ale zároveň se chovat velmi adekvátně situaci.
Mirek Topolánek je bodrý chlap, který minimálně dříve mohl být i dost bouřlivý obzvláště pod tlakem médií. U něj vnímám sílu a odolnost ustát těžká klání. Nemyslím si, že je to jen první dojem. Je taky úctyhodné kolik práce Mirek Topolánek na sobě odvádí a jak energický je. Rozhodně na mě působí jako pozitivní lídr.
Jiří Drahoš je velmi slušný člověk, který mě ale svojí osobností nijak nezaujal.
Akcentace svobody
Mirek Topolánek je z mého pohledu jediný z těchto tří kandidátů, u kterého můžu říct, že svobodu jednotlivce silně pociťuje a považuje za důležitou. Ve své kampani mluvil o potřebě o svobodu neustále bojovat a tom, že nikdy není jistá. Myslím, že to je důležitá myšlenka, která je hodně lidem lhostejná, a v kampani se často u ostatních nevyskytovala.
Ekonomická témata
Pro mě má jednoznačně Mirek Topolánek nejlepší teoretické a praktické znalosti a zkušenosti, aby mohl z pozice prezidenta nejlépe obsadit radu ČNB a zároveň, aby jeho postoje a komentáře k této tématice měly hloubku. Jde vidět na Mirku Topolánkovi, že mu jsou blízká veškerá ekonomická témata. Příkladem může být jeho vyjádření, že je proti regulaci kryptoměn. Pozitivem Jiřího Drahoše v této oblasti je fakt, že poradcem pro ekonomii/ekonomiku v jeho týmu je Lukáš Kovanda.
Zahraniční politika
Drahoš i Horáček by z mého pohledu mohli mít mírně naivní postoj k EU. Topolánek je obezřetný ohledně EU a jejího rozpínání v podobě řídícího superstátu. Integrace do měnové unie neboli přijetí Eura pro něj taktéž není bezproblémové na rozdíl od jeho protikandidátů.
Ideologie
Horáček a Drahoš vstupují do této volby jako apolitičtí kandidáti. Je u nich opravdu těžké je jakkoliv ideově zařadit. Pro mě je mnohem uchopitelnější pravicová orientace Topolánka a to že existuje historie jasných kroků v této oblasti jako třeba sjednocení daňových sazeb.
Není pro mne důvěryhodné, když někdo často nemá na velkou část témat silný názor a kandiduje na prezidenta. Díky tomuto pro mě finální volba byla mezi Michalem Horáčkem a Mirkem Topolánkem.
Nakonec je pro mě nejdůležitější to, že Mirek Topolánek má zkušenosti, kdy selhal v rámci politické kariéry, ustál toto selhání a jde na něm vidět, že se poučil a je mnohem pokornější, lidštější a zvládne tím pádem lépe případné těžké situace v budoucnosti při řešení vládní situace s Andrejem Babišem.
Souhrnem:
Topol:
- je opatrný v otázce přijetí Eura
- si je vědom, že integrace EU není na správné cestě
- není extrémista a raději zatím setrvá v EU
- je obecně proti regulacím
- je energický
- je pozitivní
- je člověk, který si váží svobody