Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trójský kůň pravice

6. 03. 2017 9:59:49
Donald Trump, Marine Le Pen, AFD, UKIP (Brexit) a další reprezentanti úspěšné pravice v největších zemích západu jsou pro mnohé strašákem dneška, ukázkou extremismu na straně lidskoprávní a ohrožením demokracie.

"Upřímných přátel svobody bylo v každé době málo a její triumfy byly záležitostí menšin, které vítězily díky spojenectví s těmi, jejichž cíle byly často odlišné; a tato spojenectví, která jsou vždy nebezpečná, byla někdy katastrofou, protože poskytovala odpůrcům vlastní důvody k opozici." - Lord Acton

Tato pravice je obecným politologickým pohledem konzervativní a nacionalistická až izolacionistická, když se prezentuje programem, který je namířený na uzavření hranic imigrantům, jejich kultuře, ale také zboží importované z třetích zemí, tzv. izolacionismu. Zároveň se definuje body jako jsou nízké daně, deregulace a pomoc střední třídě. Podstatný je boj proti politické korektnosti, jenž zřejmě získává těmto stranám hodně bodů.

Je potřeba říct, že jsou rozdíly mezi Trumpem, Front Nacional (FN), AFD a UKIPem. Největší rozdíl v otázce imigrace jde vidět u UKIPu, který se vymezuje vůči „Muslim Ban“, jež prezentují FN a Trump. UKIP se soustřeďuje na bodový systém, který bude omezovat a řídit imigraci, spíše než na úplné potlačení islámu. Nutno podotknout, že v kampani za Brexit se UKIP mnohdy na billboardech nevyjadřoval příliš v rukavičkách.

V oblasti zásahů státu do ekonomiky tedy regulací a daní se většina těchto stran setkává. Ukázkovým příkladem problematického programu z hlediska ekonomiky a zásahů do ní je Trumpova administrativa, která na jednu stranu chce snižovat daně a regulace, ale na druhou stranu chce obrovským způsobem zvyšovat vládní investice. To jsou samozřejmě velice těžko slučitelné body. Trump vášnivě mluvil o infrastruktuře, nechvalně známé zdi na hranicích s Mexikem, ale také o energetickém průmyslu a v souvislosti s tím jsou spojené stovky miliard dolarů z federálního a státních rozpočtů.

Volný obchod je trnem v oku jak Trumpovi tak FN. Pro UKIP nebo AFD a zřejmě další strany to není takové téma. UKIP se sice tlakem na odchod z Evropské unie může zdát jako izolacionistický, ovšem program a prohlášení jsou mířena směrem k volnému obchodu bez politické integrace. Trump na straně druhé používá argumenty typu obchodní deficit, síla měny, ztracená pracovní místa a podobně se vyjadřuje Marine Le Pen. Trump označuje Čínu a obchod s ní, tedy fakt, že v Číně se vyrábí velké množství věcí, které dříve vyráběly firmy v USA, za hrozbu.

Myslím si, že není špatné si takto pozice stran, které reprezentují v tuto chvíli nastupující pravici v hlavním ekonomikách západu, vypsat. Hlavním důvodem těchto řádků je odpovědět na otázku, zdali jsou tyto strany nebezpečné a jakým způsobem zapadají do pravo-levého vidění politického spektra. Chtěl bych podotknout, že v této reakci čerpám z článku FA Hayeka „Proč nejsem konzervativcem“ a snažím se hledět na budoucnost ovlivněnou globalizací, jejímž průvodním jevem je i migrace.

Jedním z rozdílů, který zatím panuje mezi UKIPem, Trumpem, FN a AFD je ideové ukotvení. Trump a FN se prezentují výrazně izolacionisticky včetně silného tržního protekcionismu známého především z období dvou světových válek. Jmenované strany se opírají o bojkot pohybu zboží a kapitálu jak lidského tak aktiv.

Protekcionismus v posledních desetiletích nebyl silným tématem politických programů, ačkoliv se v praxi udržel, a to především v oblasti zemědělství. Změnila se také povaha protekcionismu od cel k jiným formám regulace. Co zůstává, je fakt, že pokud se ekonomie shodne na jedné jediné věci z celého diskurzu lidského jednání, tak je to, volný obchod, který je prospěšný oběma stranám neboli Ricardův princip relativních výhod platí. Najdou se i „ekonomové“ jako je Navarro v Trumpově administrativě, kteří volný obchod označují za největší riziko, a to z pohledu strategického tedy pohledu síly dolaru, deviz v držení ostatních zemí, podobně dluhopisů, závislosti na jistých materiálech, kterými disponuje jen ta země, ze které se importuje apod. Nejlepší odpovědí na tento argument je Bastiatův citát, který říká že „pokud nepřekračuje hranice zboží, budou ji překračovat vojáci.“

Kde může být i UKIP na hraně, je obecná tendence z hlediska pravice inklinovat k silnému konzervatismu, ze kterého plynou i zbylé směry nebo soubory opatření jako jsou intervence, izolacionismus, protekcionismus vše zakotvené v silném autoritářství. Můžeme spekulovat, jestli je na vině politická poptávka nebo nabídka. Přikláním se k tomu, že je to poptávka. Lidé se z logických důvodů obávají především imigrace a v podstatě celé komplexnosti globalizace, které je těžké rozumět.

Oba tyto fenomény jsou složité a nejsou intuitivně snadno řešitelné. K imigraci je dáváno rovnítko s terorismem, ačkoli je lehké to daty potvrdit či vyvrátit, zůstává fakt, že terorismus má malý počet obětí v porovnání například s úmyslnými vraždami. Obětí terorismu je v řádech stovek v Evropě, zatímco úmyslných vražd je mezi 4 až 5 tisíci. Ve Spojených státech jsou čísla v poměru podobná. Je ale složité obhájit i při sebemenší pravděpodobnosti teroristického útoku otevřenou imigraci. Náboženství aktuálních teroristů je většinou muslimské, o tom se těžko spekuluje. Zároveň bych nepřál sebelepšímu rétorovi, politikovi nebo ekonomovi obhajovat byť jediný ztracený život v důsledku teroristického útoku. Podle kalkulací R. Thalera je to 7 mil. USD za zachráněný život (používá vláda USA), a tak prosím spočtěme náklady a výnosy imigrace. Hm, můžeme apelovat na mravní oddanost křesťanské tradici. Neodpovíme tím na obavu růstu islámské komunity v Evropě a její potenciální hrozby uvnitř. Konzervativní přístup v tuto chvíli vítězí a nabírá na síle. Velmi důležité z hlediska úspěšnosti imigrace je nastavení sociálního systému, občanských práv apod. Francie, Německo, Švédsko, a další země mají tento systém naprosto špatně nastavený, kdy nárok na dávky je okamžitý a příliš rozvolněný. Ve Spojených státech, kde je několik století imigrace čistým přínosem, se bez práce těžko uživíte ze sociálních dávek jako legální či ilegální imigrant. Ve výsledku data ukazují, že ve Spojených státech dokonce nový imigranti nejsou tíhou pro sociální systém a jeho výdaje. Doporučuji v této souvislosti analýzy Alexe Nowrasteha. Ukazuje se, že v komparaci EU/USA vyhrává z hlediska imigrace USA, protože EU spíše trpí z hlediska rozpočtů a začlenění imigrantů. Díky špatně nastavené vládní politice dnes tvrdý konzervatismus vyhrává.

Globalizace může znít jako sprosté slovo z mnoha úhlů pohledu. Jedním z nich je pohled na globální korporace, který kritizuje například i Nassim N. Taleb vzhledem k jejich koncentraci tržní síly a vnitřní neefektivnosti. Někteří mají proti globálním korporacím mírně političtější přístup a podporují lokální produkci z jiných důvodů než Taleb, jde primárně o pracovní místa na domácím trhu. Tento argument se potýká se zvláštním problémem. Čísla o nezaměstnanosti nejsou mimo hodnoty, které by se daly čekat, když spíše dosahují minimální nezaměstnanosti. Je to zvláštní autoritativní postoj při, kterém jistá skupina lidí ví, v jaké oblasti by se měla zaměstnanost vyskytovat. Autorita, která ví, jak by měla vypadat struktura ekonomiky ve smyslu rozdělení na zemědělství, výroba, automotive průmysl, služby, atd. Globalizace je jevem, který vzniká více spontánně než řízenou autoritou. Je to evoluční pokrok a změna systému, který více než konspirací voní mezinárodní dělbou práce a kapitálu. Tento jev si s sebou nese spoustu komplikací, ale pokud ho zastavíme, čeká nás jen válka.

Problémem konzervatismu je autoritářství. Víra, že o jistých věcech by měla rozhodovat edukovaná skupina lidí. Nejvýraznější projev tohoto typu vidíme u Trumpa, ačkoli se on a to nejen sám prezentuje jako bojovník proti elitám, když na druhé straně se staví do role někoho, kdo ví, která auta by měla jezdit v USA, samozřejmě americká. Mnozí zastánci svobody se nechali unést některými částmi programu a také kabinetu nového prezidenta. Vyskytují se myšlenky volnotržní, které naznačují změnu v oblastech jako je zdravotnictví, daně, školství, ovšem na straně druhé jsou politiky jako protekcionismus.

Autoritářství proti elitářství. Tak se prezentují Trump, Marine Le Pen, AFD a vlastně i UKIP. Neslyšíme alternativu pokornou, která by odvrhla autoritářství na úkor svobody. Není to jen problémem dneška, že konzervativní politici využívají liberálních ekonomických témat na podporou svého programu, protože v jádru konzervativní politika nenabízí nic nového, ale spíše odpor vůči razantním změnám. Fenoménem, který se nově dostává do konzervativní politiky, je boj proti politické korektnosti, které je vskutku dobré se vyhýbat v její extrémní podobě a to především proto, že je to uměle vznikající degradace přesnosti jazyka a nekoncepční snížení hodnoty vyjádření reality. Konzervatismus ale brojí i proti změnám, které vycházejí ze společnosti bez jasně promyšleného plánu, jako je například globalizace z pohledu mezinárodního obchodu a s tím spojeným volným pohybem osob. Dalo by se říct, že někdy je dobré být konzervativní, ale jako politika se konzervatismus příliš blíží ve vzestupné tendenci zásahům přehnaným zásahům do životů lidí. Vidíme i nárůst kontroly nad technologiemi a skrze technologie nad lidmi. Svobodný internet je trnem v oku především Trumpovi. Jako vždy se Trump sice prezentuje jako ochránce svobody slova, ale je velmi nahraně, když drtí média nebo internet a staví se proti nim ve spoustě lživých vyjádření.

Trump, Marine Le Pen a další jsou ohrožením svobody budoucích generací podobným jako politici socialističtí. Chybí nám svobodná a dopředu hledící alternativa, ve které bychom měli nárok omezit moc vlád ať už konzervativních tak socialistických. Chybí nám možnost, ve které budeme podporovat sdílenou ekonomiku, lokální vyrovnávání sporů, místní solidaritu bez umělých dávek, svobodný internet, svobodu jako takovou. V mém positivním vnímání světa však věřím, že ten čas nastane a že se v podobě kreativní destrukce demokracie nezhroutí, ale vyvine v demokracii založenou na omezené vládě a přístupu peer to peer, jak ho vidíme růst ve sdílené ekonomice. V dalších desetiletích uvidíme více státních zásahů ne méně. Musím zklamat mé známé, kteří sympatizují s „hrdiny“ dnešní pravice.

Autor: Adam Ábelovský | pondělí 6.3.2017 9:59 | karma článku: 9.35 | přečteno: 519x

Další články blogera

Adam Ábelovský

Evoluční pauza

Někdy se prostě stane, že nechcete nic říkat nebo psát a raději budete poslouchat, číst, dívat se kolem sebe a přemýšlet. Šum, který je kolem nás a rozlazuje soustředění, se postará o neschopnost uvažovat více do hloubky.

25.2.2017 v 17:50 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 228 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Eva Kislingerová

Zelený program v okurkové sezóně

Asi před týdnem jsem si se zájmem přečetla rozhovor pražského zastupitele a předsedy strany Zelených Matěje Stropnického, ve kterém představoval volební program své strany.

14.8.2017 v 21:06 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 556 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak to vidí Šichtařová a jak to vidím já

Mladí lidé nejsou nositelé nových technologií, ale jejich obětí. Po pravdě řečeno, vidím to trochu jinak než autorka několika ekonomických bestsellerů

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.07 | Přečteno: 994 | Diskuse

Luboš Smrčka

Cizinci okupují byty? To je silná káva…

Jistý celostátní list vyšel nedávno s titulkem, podle kterého „miliony cizinců okupují české byty“. Normálně by jeden text, i když na titulní straně novin, nestál za pozornost. Ale zde se sešlo tolik podivuhodností...

14.8.2017 v 7:32 | Karma článku: 37.22 | Přečteno: 7266 | Diskuse

Pavel Makovec

Jak se jezdí v USA a kam mizí naše peníze…

V uplynulých týdnech jsem najezdil asi 5000 mil po amerických silnicích. Benzín tam stojí méně než polovinu toho co u nás, nemají tam dálniční známky ani mýtné brány a přesto kvalita a údržba silnic naprosto nesrovnatelná s naší.

13.8.2017 v 11:37 | Karma článku: 44.34 | Přečteno: 5292 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Cena Agrofertu během minulého týdne klesla o 20 procent

V článku se dočtete nejen to, že cena Agrofertu v minulém týdnu klesla o 20 procent. Předkládám též evidenci a výpočet toho, že tomu tak skutečně je.

13.8.2017 v 7:14 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 711 | Diskuse
Počet článků 99 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1905

Ctím liberální principy. Nemyslím, že vím nejlépe, co by měl, kdo dělat, nebo jak by měla vypadat kultura. Chtěl bych objasňovat některé myšlenky svobody.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.